KÝM DOOPRAVDY JSTE - UŽ TO VÍTE?

"Když už člověk je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je". Jan Werich

 Představte si, že se jednoho rána probudíte s pocitem stagnace, s pocitem přešlapování v bludném "kruhu", bez možnosti najít cestu ven. Možná právě vnímáte svůj osobní i pracovní život jako velmi uspokojivý, a tudíž k takovému pocitu nemáte vůbec žádný zjevný důvod. Ale od toho rána se stále častěji ozývá utkvělá myšlenka, že ve vašem životě je něco špatně, a že rozhodně musíte něco změnit. Nejdříve ji budete ignorovat. Vždyť je všechno jako vždycky, tak jaképak změny. A pojedete ve svém každodenním stereotypu dál. Utkvělá myšlenka to ale nevzdává, nedá vám pokoj a pocit stagnace je stále častější. Něco uvnitř vás nutí ke změně. Ale k jaké? A v čem? Ptáte se sami sebe. Cítíte se bezradně. Začnete pátrat po tom, jaká situace, jaké pocity a nebo rozhodnutí za celou situací stojí. Potřebujete na to přijít. Začnete si pokládat otázky a hledat na ně odpovědi. A potom se začnete ptát "kdo vlastně jsem?". 

Otázka "kdo jsem?" je symbolem našeho zrání. Podněcuje v nás touhu poznat sama sebe. Přestáváme se už hodnotit podle toho, co máme. Teď chceme poznat víc, chceme vědět, kdo jsme, čím můžeme v životě být, čím můžeme být prospěšní. Toužíme se poznat hlouběji. Pochopíme-li podstatu toho, kým skutečně jsme, objeví se před námi nekonečné množství možností jak žít šťastný a naplněný život.